Příprava rukopisu

Časopis Acta Informatica Pragensia neklade žádná omezení týkající se délky rukopisu. Text by měl být jasný a výstižný. Jediným způsobem, jak zaslat rukopis v angličtině, češtině či slovenštině je vložit jej do redakčního systému přístupného přes webovou stránku časopisu. Rukopisy musí splňovat následující požadavky:

  • Rukopisy jsou psány kvalitní a jasnou angličtinou, češtinou či slovenštinou.
  • Rukopisy musí obsahovat jména autora či autorů, afilaci, e-mailové adresy vložené do zdrojového DOCX souboru (editor MS Word).
  • Obrázky a schémata musí být poskytnuty v dostatečně vysokém rozlišení (minimálně 1000 bodů šířka/výška nebo rozlišení 300 dpi a vyšší). Obrázky jsou preferovány ve formátech JPEG a PNG.

Formátování a příprava rukopisu

Základní formátování

  • Okraje 2,5 cm na všech stranách
  • Řádkování textu 1,5, použitý font Times New Roman (12 bodů), zarovnávání vlevo
  • Maximálně tři úrovně nadpisů

Obrázky: Obrázky by měly být zarovnané na střed, vzestupně číslované, v kvalitě použitelné pro tisk (minimálně 1000 bodů šířka/výška nebo rozlišení 300 dpi a vyšší; formát JPG nebo PNG). Obrátky nebo schémata jsou umístěna ve Word dokumentu pod obrázkem. Uvádí se titulek, popisek a zdroj: “Obrázek 1: Popisek. Zdroj: (Autor, rok)

Tabulky: Tabulky by měly být vystředěné a vzestupně očíslované. Měly by být připravené nástroji Wordu (ne vložené jako obrázky) a vložené do Word souboru s titulkem, popiskem a zdrojem umístěným nad tabulku: "Tabulka 7: Popisek. Zdroj: Autoři". Font uvnitř tabulky nesmí být menší než 8 bodů.

Zkratky: Všechny méně obvyklé koncepty a zkratky by měly být vysvětlené v textu.

Poznámky pod čarou: Poznámky pod čarou by měly být používány pouze v míře nezbytně nutné, umístěny na dolním okraji stránky a číslovány vzestupně.

Zdrojové kódy: Zdrojové kódy by měly používat font Courier New (10 bodů).

Vzorce: Vzorce by měly být vystředěné, očíslované vzestupně a jednotně formátované. Měly by být vytvořeny nástroji MS Word (Times New Roman, 10), ideálně pomocí editoru vzorců. Jednoduché vzorce mohou být napsané i s použitím symbolů, např. (β = α – 1).

Doporučujeme text rukopisu formátovat minimálně: Použijte pouze tučné písmo a kurzivu podle potřeby (např. proměnné kurzivou, konstanty bez použití kurzivy).

 

Ukázkový rukopis připravený k podání.

 

Struktura rukopisu

Rukopis vědeckého článku by se měl skládat z:

Přední strany: Název článku, seznam autorů s afilací, abstrakt, klíčová slova, poděkování (volitelně).

Sekcí vědeckého článku: Úvod, Metody, Výsledky, Diskuse, Závěr (volitelný) – podle struktury IMRaD, názvy nemusejí být převzaty doslovně. Přehledové články by měly respektovat doporučení PRISMA. Konceptuální a teoretické články budou respektovat doporučení přiměřeně.

Zakončení rukopisu: Doplňkový materiál (např. přílohy s dodatečnými grafy, obrázky či zdrojovým kódem), reference.

Přední strana

Název: Délka názvu je maximálně 100 znaků.

Seznam autorů a afilace: Jména a příjmení všech autorů, příp. doplňkové iniciály. Afilace každého autora zahrnuje název instituce, úplnou adresu včetně města, PSČ, země a e-mailové adresy.

Abstrakt: Abstrakt by neměl překročit 1300 znaků a měl by obsahovat:

  1. Cíle – jasné vymezení cílů článku
  2. Metody – stručný popis použitých metod (pokud má pro daný typ článku smysl)
  3. Výsledky – výstižná sumarizace výsledků v přímém vztahu na cíle článku
  4. Závěr – závery a důležité důsledky studie přímo podporované výsledky

V abstraktu necitujte literaturu.

Klíčová slova: pěž až deset klíčových slov musí být uvedeno za abstraktem

Poděkování: Měly by být uvedeny všechny zdroje financování výzkumu.

Sekce rukopisu vědeckého článku

Úvod: Tato část by měla stručně zařadit studii do širšího kontextu a zdůraznit, proč je důležitá. Úvod obsahuje jasně stanované cíle, výzkumné otázky a/nebo hypotézy. Měl by být přesvědčivě nastíněn současný stav poznání předmětné oblasti a citovány klíčové publikace. Přehled výzkumu v dané oblasti může být rovněž vyložen ve zvláštní sekci.

Metody: Tato část by měla popisovat výzkumné metody, způsob získávání a zpracování dat, jakož i další související informace.

Výsledky: Poskytuje výstižný a přesný popis dosažených výsledků a jejich interpretaci.

Diskuse: Autoři by výsledky měli diskutovat a interpretovat v kontextu předchozího výzkumu. Je rovněž vhodné zmínit budoucí směry výzkumu a limity předkládaného článku.

Závěr: Sekce není povinnou součástí.

Zakončení rukopisu

Doplňkový materiál: Například příloha s dalšími hrafy, obrázky, zdrojovými kódy.

Reference: K citování zdrojů uvedených v sekci Reference se používá citační styl APA (https://www.usq.edu.au/library/referencing/apa-referencing-guide). Kde je to možné, tak u zdroje uveďte tzv. identifikátor digitálního objektu (DOI). Rukopis by měl odkazovat především na články vědeckých časopisech a konferencích indexovananých ve Web of Knowledge a Scopusu. Odkazy musí být seřazeny abecedně. Všechny zdroje musí být citovány v textu článku (necitované zdroje nemohou být v seznamu zdrojů).

Pro správné citování se inspirujte logikou vyloženou na následujících příkladech s využitím příjmení autora a roku publikace vč. čárky (mezi jménem a rokem) a středníku (mezi více odkazy). V případě knih je nutno uvádět i číslo stránky.

  • Jeden autor – Horák (2014, str. 55-57) upozornil na problém... Problém je dobře známý (Magel, 2013a, str. 47) a řešen v dalších článcích (Lateg, 2013; Magel, 2013b; Apple, 2012).
  • Dva autoři – Joegen a Jones vylepšili výzkumnou metodu... Bez ohledu na to je v praxi používána CUW metoda (Kang & Kent, 2002).
  • Více než dva autoři – Skálová et al. (2010) navrhují řešení... Řešení již existuje (King et al., 2014).
  • Série citací – Měla by být uvedená v abacedním pořádku a oddělena středníkem, např. (Lateg, 2013; Magel, 2013b).

Příklady sestavení seznamu zdrojů

Níže jsou uvedeny příklady nejpoužívanějších typů literatury.

Kniha:

Berg, S. (2014). Services marketing management. London: Routledge.

Magel, J. (2013a). Mastering data mining. Prague: Academia.

Magel, J. (2013b). Mastering GUHA. Stockholm: Stockholm School of Economics. doi: 10.55412/7452584

 

Článek v časopise:

Joergen, P., & Jones, K. (2009). Random data analysis and measurement procedures. Journal of Systems Integration, 5(2), 55-85.

Kang, O., Tucin, J., & Kent, K. (2002). CUW methodics for marketing management. Journal of Information Management, 54(3), 1502-1535. doi: 10.7160/jim.2002.06784

 

Příspěvek ze sborníku konference nebo kapitola v knize:

Skalova, U., Hopstal, H., Kuruc, T., & Krebs, W. (2010). The role of anomalous data in knowledge acquisition. In J. Jicinsky & P. Trejbal (Eds.), Proceedings of the 5th International Conference on Informatics (pp. 248-310). Kaunas: Walter Verlag.

King, U., Smith, L., Jones, E., Kain, W., & Wright, V. (2013). Power-law distributions in empirical data. In J. Rais (Ed.), The design and analysis of spatial data structures (pp. 45-122). London: Research Life. doi: 10.15225/king0125

 

Odkaz na webovou stránku nebo jiný elektronický dokument:

Anders, Q. (2014). Most-trusted brands. Retrieved November 15, 2016, from http://googleblog.blogspot.cz/anders-brands-2014

Apple. (2012). CFNetwork Programming Guide. Retrieved November 6, 2017, from https://developer.apple.com/library/mac/documentation/Networking/Conceptual/CFNetwork/CFNetwork.pdf

 

Článek v periodickém tisku:

Lateg, R. (2013). A survey of data provenance in e-science. New York Review, pp. 8-11, March 25.

Casen, B. G., Baron, N. (2017). Lawmakers Ask Apple App Makers About Privacy. New York Times, March 14.

 

Všechny články, které nebudou dodržovat tato pravidla, mohou být vrácena autorovi či autorům k dopracování!