Acta Informatica Pragensia 2017, 6(2), 188-229 | DOI: 10.18267/j.aip.109345

Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA

Zdeněk Smutný1, Michal Doležel2
1 Department of Systems Analysis, Faculty of Informatics and Statistics, University of Economics, Prague, W. Churchill Sq. 4, 130 67 Prague 3, Czech Republic
2 Department of Information Technologies, Faculty of Informatics and Statistics, University of Economics, Prague, W. Churchill Sq. 4, 130 67 Prague 3, Czech Republic

Obsahem přehledového článku je komparace historických tendencí k vymezování informatiky jako nové disciplíny, oboru či oblasti studia, která se zaměřuje na návrh a využívání výpočetní techniky. Mimo směr stavby počítačů se zaměřujeme na dvě zásadní oblasti – oblast výpočetních a oblast informačních procesů. Nejprve se zabýváme vývojem ve Spojených státech amerických (USA), který byl od Evropy značně odlišný. V USA se jednalo o disciplíny nazývané jako počítačová věda (computer science), počítačové inženýrství (computer engineering) a <knihovnictví a> informační věda (<library and> information science). Dále diskutujeme situaci ve Francii a Německu. Tento vývoj v USA a západní Evropě stavíme do kontrastu s vývojem v Sovětském svazu, a to zejména s rozhodující rolí kybernetiky na jeho území. Časový rozsah článku je omezen na období 60. a 70. let 20. století. Článek představuje jednotlivé regionální koncepce informatiky a diskutuje sociální, ekonomická a politická pozadí vzniku a vývoje těchto koncepcí. Uvedený pohled umožňuje zaujmout vlastní stanovisko k doposud nejednotnému výkladu toho „Co je informatika jako vědecká disciplína v mezinárodním kontextu“ s respektováním odlišností daných počátkem a historickým vývojem v jednotlivých zemích.

Klíčová slova: Informatika, historie, kybernetika, věda o řízení, automatizované systémy řízení, počítačová věda, informační věda, knihovnictví, Evropa, USA, Sovětský svaz

Vloženo: 8. listopad 2017; Přijato: 29. prosinec 2017; Revidováno: 27. prosinec 2017; Zveřejněno: 31. prosinec 2017Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Smutný, Z., & Doležel, M. (2017). Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA. Acta Informatica Pragensia6(2), 188-229. doi: 10.18267/j.aip.109.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Abbott, A. (2001). Chaos of disciplines. Chicago: University of Chicago Press.
  2. ACM. (2005). Computing Curricula 2005: The Overview Report. Retrieved from https://www.acm.org/binaries/content/assets/education/curricula-recommendations/cc2005-march06final.pdf
  3. ACM. (2017). ACM History. Retrieved from https://www.acm.org/about-acm/acm-history
  4. Afanasjev, V.G. (1977). Vědecké řízení společnosti. Praha: SPN.
  5. Afanasjev, V.G. (1978). Sociální informace a řízení společnosti. Praha: Svoboda.
  6. Afinogenov, G. (2013). Andrei Ershov and the Soviet information age. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History, 14(3), 561-584. doi: 10.1353/kri.2013.0046 Přejít k původnímu zdroji...
  7. Agresti, W. W. (2011). Toward an IT Agenda. Communications of the Association for Information Systems, 28, Article 17.
  8. ALA. (2017). Founding of the American Library Association. Retrieved from http://www.ala.org/aboutala/history
  9. Atchison W. F. et al. (1968). Curriculum 68: Recommendations for academic programs in computer science: a report of the ACM curriculum committee on computer science. Communications of the ACM, 11(3), 151-197. doi: 10.1145/362929.362976 Přejít k původnímu zdroji...
  10. Auberbach, I. L. (1986). The start of IFIP-personal recollections. IEEE Annals of the History of Computing, 8(2), 180-192. doi: 10.1109/MAHC.1986.10034 Přejít k původnímu zdroji...
  11. Aumann, P. (2011). The Distinctiveness of a Unifying Science: Cybernetics' Way to West Germany. IEEE Annals of the History of Computing, 33(4), 17-27. doi: 10.1109/MAHC.2011.78 Přejít k původnímu zdroji...
  12. Avgerou, C. (2000). Information systems: what sort of science is it?. Omega, 28(5), 567-579. doi: 10.1016/S0305-0483(99)00072-9 Přejít k původnímu zdroji...
  13. Avgerou, C., Siemer, J., & Bjørn-Andersen, N. (1999). The academic field of information systems in Europe. European Journal of Information Systems, 8(2), 136-153. doi: 10.1057/palgrave.ejis.3000319 Přejít k původnímu zdroji...
  14. Bailes, K. E. (1977). Alexei Gastev and the Soviet controversy over Taylorism, 1918-24. Soviet Studies, 29(3), 373-394. doi: 10.1080/09668137708411134 Přejít k původnímu zdroji...
  15. Barley, S. R., & Kunda, G. (1992). Design and devotion: Surges of rational and normative ideologies of control in managerial discourse. Administrative Science Quarterly, 37 (September), 363-399. doi: 10.2307/2393449 Přejít k původnímu zdroji...
  16. Bauer, F. L. (1976). Информатика - Вводный курс [Informatika - úvodní kurz] Москва: Мир.
  17. Beneš J. (1952). Cybernetika v automatizaci jako politický nástroj kapitalismu. Za socialistickou vědu a techniku: časopis ústředí výzkumu a technického rozvoje, 2, 243-246.
  18. Benvenuti, L., van der Vet, P. E., & van der Veer, G. C. (2011). Sciences, Computing, Informatics: who is the keeper of the Real Faith?. In Computer Science Education Research Conference (pp. 73-78). New York: ACM.
  19. Berg, A. I. (1960). O některých problémech kybernetiky [přeloženo z ruského originálu]. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 5(6), 734-741.
  20. Beynon-Davies, P. (2007). Informatics and the Inca. International Journal of Information Management, 27(5), 306-318. doi: 10.1016/j.ijinfomgt.2007.05.003 Přejít k původnímu zdroji...
  21. Bělohlávek, R. (2016). Informatika jako obor. Matematika-Fyzika-Informatika, 25(4), 299-315.
  22. Brookes, B. C. (1984). Lenin: The Founder of Informatics. Journal of Information Science, 8(5), 221-223. doi: 10.1177/016555158400800505 Přejít k původnímu zdroji...
  23. Brown, J. D. (1920). Manual of Library Economy. London: Grafton & Co.
  24. Carteron, J. (1963). Du Calcul à l'Informatique et à la recherche opérationnelle. Chiffres-RFTI, (4), 12.
  25. Cejpek, J. (2000). Tři sondy do padesátiletého vývoje studijního oboru "Informačního studia a knihovnictví". Národní knihovna, 11(4), 135-146.
  26. Cejpek, J. (2008). Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum.
  27. Cohen, I. B. (1999). Howard Aiken: Portrait of a Computer Pioneer. Cambridge: MIT Press.
  28. Coy, W. (1997). Defining discipline. In Freksa C., Jantzen M., Valk R. (Eds.), Foundations of Computer Science (pp. 21-35). Berlin: Springer. doi: 10.1007/BFb0052074 Přejít k původnímu zdroji...
  29. Čech, V. (1975). Sociologie v sovětské vědě o řízení. Sociologický časopis, 11(1), 16-25.
  30. Černyj, J. J. (2011). Как понимал информатику академик Андрей Петрович Ершов [Jak chápal informatiku akademik Andrej Petrovič Jeršov]. In Труды SORUCOM-2011. Вторая Международная конференция <<Развитие вычислительной техники и ее программного обеспечения в России и странах бывшего CCCР>> (p. 341). Retrieved from http://www.computer-museum.ru/articles/sorucom_2011/123/
  31. Dahlbom, B. (1996). The New Informatics. Scandinavian Journal of Information Systems, 8(2), 29-48.
  32. Davis, G. (2001). Building an International Academic Discipline in Information Systems, In Sundgren, B., Mårtensson, M., & Nilsson, K. (Eds.), Exploring Patterns in Information Management: Concepts and Perspectives for Understanding IT-related Change (pp.273-289). Stockholm: The Economic Research Institute.
  33. Denning, P. J. (2005). Is Computer Science Science? Communications of the ACM, 48(4), 35-38. doi: 10.1145/1053291.1053309 Přejít k původnímu zdroji...
  34. Denning, P. J. (1985). The Science of Computing: What is computer science? American Scientist, 73(1), 16-19.
  35. Diberder, A. (2001). Informatique. Le Monde, 24.1.2001. Retrieved from http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/685238.html
  36. Dickson, G. W. (1981). Management information systems: Evolution and status. Advances in Computers, 20, 1-37. doi: 10.1016/S0065-2458(08)60494-5 Přejít k původnímu zdroji...
  37. Doležel, L. (2008). Fikce a historie v období postmoderny. Praha: Academia.
  38. Doležel, M. (2014). Ukradený management: Reflexe rozporů ve vnímání podstaty manažerského výzkumu očima doktoranda. In PHD EXISTENCE 2014 (pp. 263-270). Olomouc: Universita Palackého.
  39. Donth, Η. (1984). Der Aufbau der Informatik an Deutschen Hochschulen. Elektronische Rechenanlagen, 26(1-6), 223-229. Přejít k původnímu zdroji...
  40. Dreyfus, P. (1962). L'informatique. Gestion, Juin 1962, 240-1.
  41. Durnová, H. (2010). Sovietization of Czechoslovakian computing: The rise and fall of the SAPO project. IEEE Annals of the History of Computing, 32(2), 21-31. doi: 10.1109/MAHC.2010.7 Přejít k původnímu zdroji...
  42. Ehleman, J., & Škabrada, J. (1963). Využití výpočetní techniky při řízení národního hospodářství. Praha: VŠE v Praze.
  43. Ellis, D., Allen, D., & Wilson, T. (1999). Information science and information systems: Conjunct subjects disjunct disciplines. Journal of the Association for Information Science and Technology, 50(12), 1095-1107. doi: 10.1002/(SICI)1097-4571(1999)50:12<1095::AID-ASI9>3.0.CO;2-Z Přejít k původnímu zdroji...
  44. Feigenbaum, E. A. (1961). Soviet cybernetics and computer sciences, 1960. Communications of the ACM, 4(12), 566-579. doi: 10.1145/366853.366891 Přejít k původnímu zdroji...
  45. Fein, L. (1959). The role of the university in computers, data processing, and related fields. Communications of the ACM, 2(9), 7-14. doi: 10.1145/1457838.1457859 Přejít k původnímu zdroji...
  46. Forsythe, G. E. (1961). Engineering students must learn both computing and mathematics. Journal of Engineering Education, 52, 177-188.
  47. Forsythe, G. E. (1963). Educational implications of the computer revolution. In W.F.Freiberger, W. Prager (Eds.), Applications of Digital Computers (pp. 166-178). Boston: Ginn.
  48. Fourman M. (2002). Informatics. In Informatics Research Report EDI-INF-RR-0139. Edinburgh: Division of Informatics, University of Edinburgh.
  49. Friedman, C. P. (2013). What informatics is and isn't. Journal of the American Medical Informatics Association, 20(2), 224-226. doi: 10.1136/amiajnl-2012-001206 Přejít k původnímu zdroji...
  50. Fuchs-Kittowski, K. (2004). Grundlinien des Einsatzes der modernen Informations-und Kommunikationstechnologien in der DDR. Wechsel der Sichtweisen zu einer am Menschen orientierten Informationssystemgestaltung. In Informatik in der DDR - eine Bilanz (pp. 55-70). Bonn: Ges. für Informatik.
  51. Gála, L., Pour, J., & Toman, P. (2006). Podniková informatika. Praha: Grada Publishing.
  52. Gammack, J., Hobbs, V., & Pigott, D. (2006). The Book of Informatics. South Melbourne: Thomson.
  53. Garric, D. (1969). L'Informatique: Révolution totale. Paris: Publications premières.
  54. GaTech. (2017). Curriculum Vitae Vladimir Slamecka. Retrieved from http://www.cc.gatech.edu/home/vs/cv.html
  55. Gerovitch, S. (2004). From newspeak to cyberspeak: a history of Soviet cybernetics. Mass.: MIT Press.
  56. Giddens, A. (1984). The constitution of society: Outline of the theory of structuration. Berkeley: University of California.
  57. Gluškov, V.M. (1982). Основы безбумажной информатики [Základy bezpapírové informatiky]. Мoskva: Наука.
  58. Gupta, G. K. (2007). Computer science curriculum developments in the 1960s. IEEE Annals of the History of Computing, 29(2). doi: 10.1109/MAHC.2007.20 Přejít k původnímu zdroji...
  59. Hasenkamp, U., & Stahlknecht, P. (2009). Wirtschaftsinformatik-evolution of the discipline as reflected by its journal. Business & Information Systems Engineering, 1(1), 14. doi: 10.1007/s12599-008-0022-3 Přejít k původnímu zdroji...
  60. Havel, I. M. (1998). Kybernetika. Vesmír, 77(11), 603.
  61. He, S. (2003). Informatics: a brief survey. The Electronic Library, 21(2), 117-122. doi: 10.1108/02640470310470480 Přejít k původnímu zdroji...
  62. Heinrich, L. J., & Riedl, R. (2013). Understanding the dominance and advocacy of the design-oriented research approach in the business informatics community: a history-based examination. Journal of Information Technology, 28(1), 34-49. doi: 10.1057/jit.2013.1 Přejít k původnímu zdroji...
  63. Heinrich, L. J. (2012). Geschichte der Wirtschaftsinformatik: Entstehung und Entwicklung einer Wissenschaftsdisziplin. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-28143-3 Přejít k původnímu zdroji...
  64. Hellige, H. D. (Ed.). (2004). Geschichten der Informatik: Visionen, Paradigmen, Leitmotive. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-18631-8 Přejít k původnímu zdroji...
  65. Hjørland, B. (2014). Information Science and its core concepts: Levels of disagreement. In F. Ibekwe-SanJuan, T. M. Dousa (Eds.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 205-235). Netherlands: Springer. doi: 10.1007/978-94-007-6973-1_9 Přejít k původnímu zdroji...
  66. Hoffmann, D. W. (2007). Grundlagen der technischen Informatik. München: Carl Hanser Verlag.
  67. Hopp, W. J. (2004). Fifty years of management science. Management Science, 50(1), 1-7. doi: 10.1287/mnsc.1030.0181 Přejít k původnímu zdroji...
  68. IEEE. (2017). History of IEEE. Retrieved from https://www.ieee.org/about/ieee_history.html
  69. Iivari, J. (2003). The IS core-VII: Towards information systems as a science of meta-artifacts. Communications of the Association for Information Systems, 12(1), 37.
  70. Isajev, V. (2009). От атома до космоса: 50 лет АCУ [Od atomu po vesmír: 50 let ASŘ]. Открытые системы, (5). Retrieved from https://www.osp.ru/os/2009/05/9883736
  71. ISO 5127. (2003). Informace a dokumentace - slovník. Praha: Český normalizační institut.
  72. Jackson, M. C. (2009). Fifty years of systems thinking for management. Journal of the Operational Research Society, 60(1), S24-S32. doi: 10.1057/jors.2008.176 Přejít k původnímu zdroji...
  73. Jeljutin, V.P. (1972). подготовка специалистов по автоматизированным системам управления [Příprava specialistů pro automatizované systémy řízení]. In Avtomatizirovannyje sistemy upravlenija: primenenije vyčislitel'noj techniki i avtomatizirovannych sistem upravlenija na predprijatijach i v otrasljach promyšlennosti (deponováno v MSVK Ostrava). Moskva: Ekonomika.
  74. Jeršov, A.P. (1977). A position statement at the panel discussion "Diversity in computer science" held at Tatranska Lomnica (CSSR) on September 8, 1977. Retrieved from http://ershov.iis.nsk.su/ (Jeršovův archiv, složka 248, listy 32-3 a listy 24-5 pro ruskou verzi)
  75. Jeršov, A.P. (1984). О предмете информатики [O předmětu informatiky]. Вестник АН CCCР, (2), 112-113. Retrieved from http://ershov.iis.nsk.su/ (Jeršovův archiv, složka 267, listy 166-7)
  76. Jesiek, B. K. (2006). Between Discipline and Profession: A History of Persistent Instability in the Field of Computer Engineering, circa 1951-2006 (Doctoral dissertation). Blacksburg: Virginia Tech.
  77. Jesiek, B. K. (2013). The Origins and Early History of Computer Engineering in the United States. IEEE Annals of the History of Computing, 35(3), 6-18. doi: 10.1109/MAHC.2013.2 Přejít k původnímu zdroji...
  78. Jesiek, B. K., & Jamieson, L. H. (2017). The Expansive (Dis)Integration of Electrical Engineering Education. IEEE Access, 5, 4561-4573. doi: 10.1109/ACCESS.2017.2677200 Přejít k původnímu zdroji...
  79. Jones, E.C. & Mulder, M.C. (1984). Accreditation in the Computer Profession. Computer, 17(4), 1984, 24-27. doi: 10.1109/MC.1984.1659107 Přejít k původnímu zdroji...
  80. Keen, P. G. (1980). MIS research: reference disciplines and a cumulative tradition. In ICIS 1980 Proceedings. Article 9. Retrieved from https://aisel.aisnet.org/icis1980/9
  81. Kettnerová, L. (2017). "Byl jsem zvídavý a chtěl jsem se něco naučit" [rozhovor s Ivanem Havlem]. Forum, (39).
  82. Kneidl, P., Cejpek, J., Hlaváček, I., & Činčera, J. (2002). Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum.
  83. Knuth, D. E. (1972). George Forsythe and the development of computer science. Communications of the ACM, 15(8), 721-727. doi: 10.1145/361532.361538 Přejít k původnímu zdroji...
  84. Kolin, K.K. (2006). Cтановление информатики как фундаментальной науки и комплексной научной проблемы [Konstituování informatiky jako základ vědy a komplexních vědeckých problémů]. Cистемы и средства информатики, 18(spec. issue), 7-58.
  85. Koutník, B. (1935). K základům knihovědy a knihovnictví: Principles of bibliology and library economy. In Sborník věnovaný oslavě L. J. Živného. Praha: Ústřední spolek československých knihovníků.
  86. Kraineva, I., & Cheremnykh, N. (2006). Academician Andrei Ershov and his Archive. In Perspectives on Soviet and Russian Computing (pp. 117-125). Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-22816-2_15 Přejít k původnímu zdroji...
  87. Kuhn, S. T. (1970). Notes on Lakatos. PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association, 1970, 137-146. doi: 10.1086/psaprocbienmeetp.1970.495758 Přejít k původnímu zdroji...
  88. Kuhn, S. T. (2008). Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh.
  89. Lattès, R., & Dreyfus, P. (1964). Une Discipline Neuve: L'Informatique. Le Monde, 9.7.1964. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1964/07/09/une-discipline-neuve-l-informatique_2142364_1819218.html
  90. Le Monde. (1967). L'Informatique entre a L'Académie française. Le Monde, 22.4.1966. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1967/04/22/l-informatique-entre-a-l-academie-francaise_2625363_1819218.html
  91. Lenin, V. I. (1953). Spisy 6. Praha: Svoboda.
  92. Li, L., Altamirano, I. M., & Finn, B. M. (2017). History of the Georgia Tech Library, with Emphasis on the Crosland Era. In Proceedings of 2017 ASEE Annual Conference & Exposition (Paper ID #18060). Washington: American Society for Engineering Education.
  93. Lorenz, M. (2016a). Mapa studijních profilů: komparace kurikul Informačních studií a knihovnictví v Opavě. Knihovna - knihovnická revue, 27(1), 21-42.
  94. Lorenz, M. (2016b). Mapování kurikula: vývoj oboru Informačních studií a knihovnictví v Brně. Proinflow: časopis pro informační vědy, 8(1), 54-88.
  95. Lukacs, J. (2009). Na konci věku. Praha: Academia.
  96. Lyytinen, K., Baskerville, R., Iivari, J., & Te'eni, D. (2007). Why the old world cannot publish? Overcoming challenges in publishing high-impact IS research. European Journal of Information Systems, 16(4), 317-326. doi: 10.1057/palgrave.ejis.3000695 Přejít k původnímu zdroji...
  97. Maceviciute, E., & Wilson, T. D. (2002). The development of the information management research area. Information Research, 7(3), no. 133. Retrieved from http://www.informationr.net/ir/7-3/paper133.html
  98. Mahoney, M. S. (1988). The history of computing in the history of technology. Annals of the History of Computing, 10(2), 113-125. doi: 10.1109/MAHC.1988.10011 Přejít k původnímu zdroji...
  99. Mahoney, M. S. (1990). The roots of software engineering. CWI Quarterly, 3(4), 325-334.
  100. Mareš, M. (2006). Slova, která se hodí: aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia.
  101. Meadows, A. J. (1990). Theory in information science. Journal of Information Science, 16(1), 59-63. doi: 10.1177/016555159001600110 Přejít k původnímu zdroji...
  102. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1965). Основы научной информации [Základy vědeckých informací]. Москва: Наука.
  103. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1966). Информатика - новое название теории научной информации [Informatika - nový název teorie vědeckých informací]. Научно-техническая информация, 12, 35-39.
  104. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1968). Основы информатики [Základy informatiky]. Moskva: Nauka.
  105. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1969). Международный форум по информатике: Cборник статей [Mezinárodní fórum informatiky: sbírka článků]. Москва: Всесоюзный институт научной и технической информации.
  106. Miksa, F. L. (1988). The Columbia School of Library Economy, 1887-1888. Libraries & Culture, 23(3), 249-280.
  107. Mingers, J. (2006). Realising systems thinking: knowledge and action in management science. Berlin: Springer.
  108. Mounier-Kuhn, P. (2012). Computer Science in French Universities: Early Entrants and Latecomers. Information & Culture, 47(4), 414-456. Přejít k původnímu zdroji...
  109. Mounier-Kuhn PÉ., & Pégny M. (2016). AFCAL and the Emergence of Computer Science in France: 1957-1967. In Beckmann A., Bienvenu L., Jonoska N. (Eds.), Pursuit of the Universal. Cham: Springer. doi: 10.1007/978-3-319-40189-8_18 Přejít k původnímu zdroji...
  110. Naumann, F. (2009). Dějiny informatiky: od abaku k internetu. Praha: Academia.
  111. Newell, A., Perlis, A.J., & Simon, H.A. (1967). What is computer science? Science, 157, 1373-1374. Přejít k původnímu zdroji...
  112. Otlet, P. (1934). Traité de documentation: Le livre sur le livre, théorie et pratique. Bruxelles: Mundaneum.
  113. Palmer, J. D., Sage, A. P., Sheridan, T. B., & Tien, J. M. (1992). The IEEE Systems, Man, and Cybernetics Society: past, present, and future. IEEE transactions on systems, man, and cybernetics, 22(1), 1-9. doi: 10.1109/21.141306 Přejít k původnímu zdroji...
  114. Pstružina K. (1999). Konstruktivní typ racionality. Atlas filosofie vědy. Retrieved from http://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/konstruk.htm
  115. Reed, M. (2005). Reflections on the 'realist turn' in organization and management studies. Journal of Management Studies, 42(8), 1621-1644. doi: 10.1111/j.1467-6486.2005.00559.x Přejít k původnímu zdroji...
  116. Rindzeviciute, E. (2010). Purification and hybridisation of Soviet cybernetics: The politics of scientific governance in an authoritarian regime. Archiv für Sozialgeschichte, 50, 289-309.
  117. Romportl, J. (2014). Od kultury zpětné vazby ke kybernetice. Teorie vědy, 36(2), 211-232.
  118. Santos, L.R, & Pinheiro, L.V.R. (2009). Estudo histórico da infra-estrutura de informação científica e da formação em ciência da informação na antiga União Soviética e Rússia 1917-2007. Informação & Sociedade: Estudos, 19(2), 25-36.
  119. Santos, L.R, & Pinheiro, L.V.R. (2010). The Theoretical Approach of A. I. Mikhailov about the Term Scientific Information. Revista Digital de Biblioteconomia e Ciência da Informação, Campinas, 7(2), 27-45.
  120. Saracevic, T. (1999). Information science. Journal of the American Society for Information Science, 50(12), 1051-1063. doi: 10.1002/(SICI)1097-4571(1999)50:12<1051::AID-ASI2>3.0.CO;2-Z Přejít k původnímu zdroji...
  121. Shkurba, V. V. (1995). Cybernetics and... (Conceptology of a cancelled science). Cybernetics and Systems Analysis, 31(2), 163-182. doi: 10.1007/BF02366916 Přejít k původnímu zdroji...
  122. Schrettinger, M. (1829). Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars. München: Jos. Lindauer Buchhandlung.
  123. Slamecka, V. (1978). Preface. Information Processing & Management, 14(5), iii-iv. Přejít k původnímu zdroji...
  124. Smutný, Z. (2016). Social informatics as a concept: Widening the discourse. Journal of Information Science, 42(5), 681-710. doi: 10.1177/0165551515608731 Přejít k původnímu zdroji...
  125. Smutný, Z., & Řezníček, V. (2012). Příspěvek k současné filosofii a metodologii vědy se zaměřením na inter- a transdisciplinární výzkum. E-Logos - Electronic Journal for Philosophy. 19(3), 1-21.
  126. Stahlknecht, P., & Hasenkamp, U. (2002). Einführung in die Wirtschaftsinformatik. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-662-06894-6 Přejít k původnímu zdroji...
  127. Steinbuch, K.W. (1957). Informatik: Automatische Informationsverarbeitung. SEG-Nachrichten, (4).
  128. Straka, J. (1990). Sociální informatika: Terminologický a výkladový slovník. Praha: Karolinum.
  129. Strauss, G. (1991). Present at the beginning: Some personal notes on OB's early days and later. Working paper - Institute for Research on Labor and Employment. Retrieved from https://escholarship.org/uc/item/3474t8nc
  130. Šmejkal, L. (2015). Zrušíme obor kybernetika? Automa, (11), 8. Retrieved from http://automa.cz/cz/casopis-clanky/zrusime-obor-kybernetika-2015_11_54229_8263/
  131. Thompson, J. D. (1956). On building an administrative science. Administrative Science Quarterly, 1(1), 102-111. Přejít k původnímu zdroji...
  132. Tobolka, Z. V. (1949). Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. Praha: Orbis.
  133. Umpleby, S. A. (2005). A history of the cybernetics movement in the United States. Journal of the Washington Academy of Sciences, 91(2), 54-66.
  134. Vagianos, L. (1972). Information Science: A House Built on Sand. Library Journal, 97(2), 153-157.
  135. Vidmer, R. F. (1981a). Soviet Studies of Organization and Management: A "Jungle" of Competing Views. Slavic Review, 40(3), 404-422. doi: 10.2307/2496194 Přejít k původnímu zdroji...
  136. Vidmer, R. F. (1981b). Preface: The Management Theory "Jungle" in the USSR (1). International Studies of Management & Organization, 11(3-4), 3-22. doi: 10.1080/00208825.1981.11656318 Přejít k původnímu zdroji...
  137. Vichney, N. (1966). Deux nouveaux instituts vont être créés en France. Le Monde, 16.12.1966. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1966/12/16/deux-nouveaux-instituts-vont-etre-crees-en-france_2683761_1819218.html
  138. Vlasák, R. (2009). Obor informační a informatický - několik poznámek z terminologické historie. Ikaros, 13(9). Retrieved from http://www.ikaros.cz/node/5687
  139. Vojtášek, F. (2003). Howard H. Aiken - tvůrce počítače Harvard Mark I. Ikaros, 7(3). Retrieved from http://ikaros.cz/node/11225
  140. Vysoký, P. (1998). Padesát let kybernetiky. Vesmír, 77(11), 626-632.
  141. Wellisch, H. (1972). From information science to informatics: A terminological investigation. Journal of Librarianship, 4(3), 157-187. doi: 10.1177/096100067200400302 Přejít k původnímu zdroji...
  142. Wiener, N. (1948). Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Cambridge: MIT Press.
  143. Zadeh, L.A. (1950). Thinking Machines: A New Field in Electrical Engineering. Columbia Engineering Quarterly, 3, 12-13 and 30-31.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Uveďte původ / Creative Commons Attribution License (CC BY), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.