Acta Informatica Pragensia 2017, 6(2), 188-229 | DOI: 10.18267/j.aip.1096644

Ustavení a historický vývoj informatiky a počítačových disciplín ve vybraných evropských zemích a v USA

Zdeněk Smutný1, Michal Doležel2
1 Department of Systems Analysis, Faculty of Informatics and Statistics, University of Economics, Prague, W. Churchill Sq. 4, 130 67 Prague 3, Czech Republic
2 Department of Information Technologies, Faculty of Informatics and Statistics, University of Economics, Prague, W. Churchill Sq. 4, 130 67 Prague 3, Czech Republic

Obsahem přehledového článku je komparace historických tendencí k vymezování informatiky jako nové disciplíny, oboru či oblasti studia, která se zaměřuje na návrh a využívání výpočetní techniky. Mimo směr stavby počítačů se zaměřujeme na dvě zásadní oblasti – oblast výpočetních a oblast informačních procesů. Nejprve se zabýváme vývojem ve Spojených státech amerických (USA), který byl od Evropy značně odlišný. V USA se jednalo o disciplíny nazývané jako počítačová věda (computer science), počítačové inženýrství (computer engineering) a <knihovnictví a> informační věda (<library and> information science). Dále diskutujeme situaci ve Francii a Německu. Tento vývoj v USA a západní Evropě stavíme do kontrastu s vývojem v Sovětském svazu, a to zejména s rozhodující rolí kybernetiky na jeho území. Časový rozsah článku je omezen na období 60. a 70. let 20. století. Článek představuje jednotlivé regionální koncepce informatiky a diskutuje sociální, ekonomická a politická pozadí vzniku a vývoje těchto koncepcí. Uvedený pohled umožňuje zaujmout vlastní stanovisko k doposud nejednotnému výkladu toho „Co je informatika jako vědecká disciplína v mezinárodním kontextu“ s respektováním odlišností daných počátkem a historickým vývojem v jednotlivých zemích.

Keywords: Informatika, historie, kybernetika, věda o řízení, automatizované systémy řízení, počítačová věda, informační věda, knihovnictví, Evropa, USA, Sovětský svaz

The Emergence and Historical Development of Informatics and Computing Disciplines in Selected European Countries and the USA

This article presents an overview that compares the historical tendencies in defining informatics as a new discipline, subject area or field of study focused on the design and application of computer technology. Apart from computer construction, the focus is on two major areas: computational processes and information processes. The article first considers the development in the United States of America (USA), which differed substantially from Europe. In the USA the development concerned disciplines referred to as computer science, computer engineering and (library and) information science. The article then discusses the situation in France and Germany. Consequently, the development in the USA and Western Europe is contrasted with the development in the Soviet Union, particularly with the crucial role of cybernetics in this region. The time range considered in the article is limited to the 1960s and 1970s. The article introduces the individual regional concepts of informatics and discusses the social, economic and political background of the emergence and development of these concepts. This view makes it possible to present an original approach to the ambiguous interpretation of “What is informatics as a scientific discipline in an international context”, while respecting the distinctions given by the outset and historical development in different countries.

Keywords: Informatics, History, Cybernetics, Management and control science, Automated management systems, Computer science, Information science, Library science, Europe, USA, Soviet Union

Received: November 8, 2017; Revised: December 27, 2017; Accepted: December 29, 2017; Published: December 31, 2017  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Smutný, Z., & Doležel, M. (2017). The Emergence and Historical Development of Informatics and Computing Disciplines in Selected European Countries and the USA. Acta Informatica Pragensia, 6(2), 188-229. doi: 10.18267/j.aip.109
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Abbott, A. (2001). Chaos of disciplines. Chicago: University of Chicago Press. Go to original source...
    2. ACM. (2005). Computing Curricula 2005: The Overview Report. Retrieved from https://www.acm.org/binaries/content/assets/education/curricula-recommendations/cc2005-march06final.pdf
    3. ACM. (2017). ACM History. Retrieved from https://www.acm.org/about-acm/acm-history
    4. Afanasjev, V.G. (1977). Vědecké řízení společnosti. Praha: SPN.
    5. Afanasjev, V.G. (1978). Sociální informace a řízení společnosti. Praha: Svoboda.
    6. Afinogenov, G. (2013). Andrei Ershov and the Soviet information age. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History, 14(3), 561-584. doi: 10.1353/kri.2013.0046 Go to original source...
    7. Agresti, W. W. (2011). Toward an IT Agenda. Communications of the Association for Information Systems, 28, Article 17. Go to original source...
    8. ALA. (2017). Founding of the American Library Association. Retrieved from http://www.ala.org/aboutala/history
    9. Atchison W. F. et al. (1968). Curriculum 68: Recommendations for academic programs in computer science: a report of the ACM curriculum committee on computer science. Communications of the ACM, 11(3), 151-197. doi: 10.1145/362929.362976 Go to original source...
    10. Auberbach, I. L. (1986). The start of IFIP-personal recollections. IEEE Annals of the History of Computing, 8(2), 180-192. doi: 10.1109/MAHC.1986.10034 Go to original source...
    11. Aumann, P. (2011). The Distinctiveness of a Unifying Science: Cybernetics' Way to West Germany. IEEE Annals of the History of Computing, 33(4), 17-27. doi: 10.1109/MAHC.2011.78 Go to original source...
    12. Avgerou, C. (2000). Information systems: what sort of science is it?. Omega, 28(5), 567-579. doi: 10.1016/S0305-0483(99)00072-9 Go to original source...
    13. Avgerou, C., Siemer, J., & Bjørn-Andersen, N. (1999). The academic field of information systems in Europe. European Journal of Information Systems, 8(2), 136-153. doi: 10.1057/palgrave.ejis.3000319 Go to original source...
    14. Bailes, K. E. (1977). Alexei Gastev and the Soviet controversy over Taylorism, 1918-24. Soviet Studies, 29(3), 373-394. doi: 10.1080/09668137708411134 Go to original source...
    15. Barley, S. R., & Kunda, G. (1992). Design and devotion: Surges of rational and normative ideologies of control in managerial discourse. Administrative Science Quarterly, 37 (September), 363-399. doi: 10.2307/2393449 Go to original source...
    16. Bauer, F. L. (1976). Информатика - Вводный курс [Informatika - úvodní kurz] Москва: Мир.
    17. Beneš J. (1952). Cybernetika v automatizaci jako politický nástroj kapitalismu. Za socialistickou vědu a techniku: časopis ústředí výzkumu a technického rozvoje, 2, 243-246.
    18. Benvenuti, L., van der Vet, P. E., & van der Veer, G. C. (2011). Sciences, Computing, Informatics: who is the keeper of the Real Faith?. In Computer Science Education Research Conference (pp. 73-78). New York: ACM.
    19. Berg, A. I. (1960). O některých problémech kybernetiky [přeloženo z ruského originálu]. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 5(6), 734-741.
    20. Beynon-Davies, P. (2007). Informatics and the Inca. International Journal of Information Management, 27(5), 306-318. doi: 10.1016/j.ijinfomgt.2007.05.003 Go to original source...
    21. Bělohlávek, R. (2016). Informatika jako obor. Matematika-Fyzika-Informatika, 25(4), 299-315.
    22. Brookes, B. C. (1984). Lenin: The Founder of Informatics. Journal of Information Science, 8(5), 221-223. doi: 10.1177/016555158400800505 Go to original source...
    23. Brown, J. D. (1920). Manual of Library Economy. London: Grafton & Co.
    24. Carteron, J. (1963). Du Calcul à l'Informatique et à la recherche opérationnelle. Chiffres-RFTI, (4), 12.
    25. Cejpek, J. (2000). Tři sondy do padesátiletého vývoje studijního oboru "Informačního studia a knihovnictví". Národní knihovna, 11(4), 135-146.
    26. Cejpek, J. (2008). Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum.
    27. Cohen, I. B. (1999). Howard Aiken: Portrait of a Computer Pioneer. Cambridge: MIT Press. Go to original source...
    28. Coy, W. (1997). Defining discipline. In Freksa C., Jantzen M., Valk R. (Eds.), Foundations of Computer Science (pp. 21-35). Berlin: Springer. doi: 10.1007/BFb0052074 Go to original source...
    29. Čech, V. (1975). Sociologie v sovětské vědě o řízení. Sociologický časopis, 11(1), 16-25.
    30. Černyj, J. J. (2011). Как понимал информатику академик Андрей Петрович Ершов [Jak chápal informatiku akademik Andrej Petrovič Jeršov]. In Труды SORUCOM-2011. Вторая Международная конференция <<Развитие вычислительной техники и ее программного обеспечения в России и странах бывшего CCCР>> (p. 341). Retrieved from http://www.computer-museum.ru/articles/sorucom_2011/123/
    31. Dahlbom, B. (1996). The New Informatics. Scandinavian Journal of Information Systems, 8(2), 29-48.
    32. Davis, G. (2001). Building an International Academic Discipline in Information Systems, In Sundgren, B., Mårtensson, M., & Nilsson, K. (Eds.), Exploring Patterns in Information Management: Concepts and Perspectives for Understanding IT-related Change (pp.273-289). Stockholm: The Economic Research Institute.
    33. Denning, P. J. (2005). Is Computer Science Science? Communications of the ACM, 48(4), 35-38. doi: 10.1145/1053291.1053309 Go to original source...
    34. Denning, P. J. (1985). The Science of Computing: What is computer science? American Scientist, 73(1), 16-19.
    35. Diberder, A. (2001). Informatique. Le Monde, 24.1.2001. Retrieved from http://www.lemonde.fr/cgi-bin/ACHATS/685238.html
    36. Dickson, G. W. (1981). Management information systems: Evolution and status. Advances in Computers, 20, 1-37. doi: 10.1016/S0065-2458(08)60494-5 Go to original source...
    37. Doležel, L. (2008). Fikce a historie v období postmoderny. Praha: Academia.
    38. Doležel, M. (2014). Ukradený management: Reflexe rozporů ve vnímání podstaty manažerského výzkumu očima doktoranda. In PHD EXISTENCE 2014 (pp. 263-270). Olomouc: Universita Palackého.
    39. Donth, Η. (1984). Der Aufbau der Informatik an Deutschen Hochschulen. Elektronische Rechenanlagen, 26(1-6), 223-229. Go to original source...
    40. Dreyfus, P. (1962). L'informatique. Gestion, Juin 1962, 240-1.
    41. Durnová, H. (2010). Sovietization of Czechoslovakian computing: The rise and fall of the SAPO project. IEEE Annals of the History of Computing, 32(2), 21-31. doi: 10.1109/MAHC.2010.7 Go to original source...
    42. Ehleman, J., & Škabrada, J. (1963). Využití výpočetní techniky při řízení národního hospodářství. Praha: VŠE v Praze.
    43. Ellis, D., Allen, D., & Wilson, T. (1999). Information science and information systems: Conjunct subjects disjunct disciplines. Journal of the Association for Information Science and Technology, 50(12), 1095-1107. doi: 10.1002/(SICI)1097-4571(1999)50:12<1095::AID-ASI9>3.0.CO;2-Z Go to original source...
    44. Feigenbaum, E. A. (1961). Soviet cybernetics and computer sciences, 1960. Communications of the ACM, 4(12), 566-579. doi: 10.1145/366853.366891 Go to original source...
    45. Fein, L. (1959). The role of the university in computers, data processing, and related fields. Communications of the ACM, 2(9), 7-14. doi: 10.1145/1457838.1457859 Go to original source...
    46. Forsythe, G. E. (1961). Engineering students must learn both computing and mathematics. Journal of Engineering Education, 52, 177-188.
    47. Forsythe, G. E. (1963). Educational implications of the computer revolution. In W.F.Freiberger, W. Prager (Eds.), Applications of Digital Computers (pp. 166-178). Boston: Ginn.
    48. Fourman M. (2002). Informatics. In Informatics Research Report EDI-INF-RR-0139. Edinburgh: Division of Informatics, University of Edinburgh.
    49. Friedman, C. P. (2013). What informatics is and isn't. Journal of the American Medical Informatics Association, 20(2), 224-226. doi: 10.1136/amiajnl-2012-001206 Go to original source...
    50. Fuchs-Kittowski, K. (2004). Grundlinien des Einsatzes der modernen Informations-und Kommunikationstechnologien in der DDR. Wechsel der Sichtweisen zu einer am Menschen orientierten Informationssystemgestaltung. In Informatik in der DDR - eine Bilanz (pp. 55-70). Bonn: Ges. für Informatik.
    51. Gála, L., Pour, J., & Toman, P. (2006). Podniková informatika. Praha: Grada Publishing.
    52. Gammack, J., Hobbs, V., & Pigott, D. (2006). The Book of Informatics. South Melbourne: Thomson.
    53. Garric, D. (1969). L'Informatique: Révolution totale. Paris: Publications premières.
    54. GaTech. (2017). Curriculum Vitae Vladimir Slamecka. Retrieved from http://www.cc.gatech.edu/home/vs/cv.html
    55. Gerovitch, S. (2004). From newspeak to cyberspeak: a history of Soviet cybernetics. Mass.: MIT Press.
    56. Giddens, A. (1984). The constitution of society: Outline of the theory of structuration. Berkeley: University of California.
    57. Gluškov, V.M. (1982). Основы безбумажной информатики [Základy bezpapírové informatiky]. Мoskva: Наука.
    58. Gupta, G. K. (2007). Computer science curriculum developments in the 1960s. IEEE Annals of the History of Computing, 29(2). doi: 10.1109/MAHC.2007.20 Go to original source...
    59. Hasenkamp, U., & Stahlknecht, P. (2009). Wirtschaftsinformatik-evolution of the discipline as reflected by its journal. Business & Information Systems Engineering, 1(1), 14. doi: 10.1007/s12599-008-0022-3 Go to original source...
    60. Havel, I. M. (1998). Kybernetika. Vesmír, 77(11), 603.
    61. He, S. (2003). Informatics: a brief survey. The Electronic Library, 21(2), 117-122. doi: 10.1108/02640470310470480 Go to original source...
    62. Heinrich, L. J., & Riedl, R. (2013). Understanding the dominance and advocacy of the design-oriented research approach in the business informatics community: a history-based examination. Journal of Information Technology, 28(1), 34-49. doi: 10.1057/jit.2013.1 Go to original source...
    63. Heinrich, L. J. (2012). Geschichte der Wirtschaftsinformatik: Entstehung und Entwicklung einer Wissenschaftsdisziplin. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-28143-3 Go to original source...
    64. Hellige, H. D. (Ed.). (2004). Geschichten der Informatik: Visionen, Paradigmen, Leitmotive. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-18631-8 Go to original source...
    65. Hjørland, B. (2014). Information Science and its core concepts: Levels of disagreement. In F. Ibekwe-SanJuan, T. M. Dousa (Eds.), Theories of Information, Communication and Knowledge (pp. 205-235). Netherlands: Springer. doi: 10.1007/978-94-007-6973-1_9 Go to original source...
    66. Hoffmann, D. W. (2007). Grundlagen der technischen Informatik. München: Carl Hanser Verlag.
    67. Hopp, W. J. (2004). Fifty years of management science. Management Science, 50(1), 1-7. doi: 10.1287/mnsc.1030.0181 Go to original source...
    68. IEEE. (2017). History of IEEE. Retrieved from https://www.ieee.org/about/ieee_history.html
    69. Iivari, J. (2003). The IS core-VII: Towards information systems as a science of meta-artifacts. Communications of the Association for Information Systems, 12(1), 37. Go to original source...
    70. Isajev, V. (2009). От атома до космоса: 50 лет АCУ [Od atomu po vesmír: 50 let ASŘ]. Открытые системы, (5). Retrieved from https://www.osp.ru/os/2009/05/9883736
    71. ISO 5127. (2003). Informace a dokumentace - slovník. Praha: Český normalizační institut.
    72. Jackson, M. C. (2009). Fifty years of systems thinking for management. Journal of the Operational Research Society, 60(1), S24-S32. doi: 10.1057/jors.2008.176 Go to original source...
    73. Jeljutin, V.P. (1972). подготовка специалистов по автоматизированным системам управления [Příprava specialistů pro automatizované systémy řízení]. In Avtomatizirovannyje sistemy upravlenija: primenenije vyčislitel'noj techniki i avtomatizirovannych sistem upravlenija na predprijatijach i v otrasljach promyšlennosti (deponováno v MSVK Ostrava). Moskva: Ekonomika.
    74. Jeršov, A.P. (1977). A position statement at the panel discussion "Diversity in computer science" held at Tatranska Lomnica (CSSR) on September 8, 1977. Retrieved from http://ershov.iis.nsk.su/ (Jeršovův archiv, složka 248, listy 32-3 a listy 24-5 pro ruskou verzi)
    75. Jeršov, A.P. (1984). О предмете информатики [O předmětu informatiky]. Вестник АН CCCР, (2), 112-113. Retrieved from http://ershov.iis.nsk.su/ (Jeršovův archiv, složka 267, listy 166-7)
    76. Jesiek, B. K. (2006). Between Discipline and Profession: A History of Persistent Instability in the Field of Computer Engineering, circa 1951-2006 (Doctoral dissertation). Blacksburg: Virginia Tech.
    77. Jesiek, B. K. (2013). The Origins and Early History of Computer Engineering in the United States. IEEE Annals of the History of Computing, 35(3), 6-18. doi: 10.1109/MAHC.2013.2 Go to original source...
    78. Jesiek, B. K., & Jamieson, L. H. (2017). The Expansive (Dis)Integration of Electrical Engineering Education. IEEE Access, 5, 4561-4573. doi: 10.1109/ACCESS.2017.2677200 Go to original source...
    79. Jones, E.C. & Mulder, M.C. (1984). Accreditation in the Computer Profession. Computer, 17(4), 1984, 24-27. doi: 10.1109/MC.1984.1659107 Go to original source...
    80. Keen, P. G. (1980). MIS research: reference disciplines and a cumulative tradition. In ICIS 1980 Proceedings. Article 9. Retrieved from https://aisel.aisnet.org/icis1980/9
    81. Kettnerová, L. (2017). "Byl jsem zvídavý a chtěl jsem se něco naučit" [rozhovor s Ivanem Havlem]. Forum, (39).
    82. Kneidl, P., Cejpek, J., Hlaváček, I., & Činčera, J. (2002). Dějiny knihoven a knihovnictví. Praha: Karolinum.
    83. Knuth, D. E. (1972). George Forsythe and the development of computer science. Communications of the ACM, 15(8), 721-727. doi: 10.1145/361532.361538 Go to original source...
    84. Kolin, K.K. (2006). Cтановление информатики как фундаментальной науки и комплексной научной проблемы [Konstituování informatiky jako základ vědy a komplexních vědeckých problémů]. Cистемы и средства информатики, 18(spec. issue), 7-58.
    85. Koutník, B. (1935). K základům knihovědy a knihovnictví: Principles of bibliology and library economy. In Sborník věnovaný oslavě L. J. Živného. Praha: Ústřední spolek československých knihovníků.
    86. Kraineva, I., & Cheremnykh, N. (2006). Academician Andrei Ershov and his Archive. In Perspectives on Soviet and Russian Computing (pp. 117-125). Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-642-22816-2_15 Go to original source...
    87. Kuhn, S. T. (1970). Notes on Lakatos. PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association, 1970, 137-146. doi: 10.1086/psaprocbienmeetp.1970.495758 Go to original source...
    88. Kuhn, S. T. (2008). Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh.
    89. Lattès, R., & Dreyfus, P. (1964). Une Discipline Neuve: L'Informatique. Le Monde, 9.7.1964. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1964/07/09/une-discipline-neuve-l-informatique_2142364_1819218.html
    90. Le Monde. (1967). L'Informatique entre a L'Académie française. Le Monde, 22.4.1966. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1967/04/22/l-informatique-entre-a-l-academie-francaise_2625363_1819218.html
    91. Lenin, V. I. (1953). Spisy 6. Praha: Svoboda.
    92. Li, L., Altamirano, I. M., & Finn, B. M. (2017). History of the Georgia Tech Library, with Emphasis on the Crosland Era. In Proceedings of 2017 ASEE Annual Conference & Exposition (Paper ID #18060). Washington: American Society for Engineering Education.
    93. Lorenz, M. (2016a). Mapa studijních profilů: komparace kurikul Informačních studií a knihovnictví v Opavě. Knihovna - knihovnická revue, 27(1), 21-42.
    94. Lorenz, M. (2016b). Mapování kurikula: vývoj oboru Informačních studií a knihovnictví v Brně. Proinflow: časopis pro informační vědy, 8(1), 54-88. Go to original source...
    95. Lukacs, J. (2009). Na konci věku. Praha: Academia.
    96. Lyytinen, K., Baskerville, R., Iivari, J., & Te'eni, D. (2007). Why the old world cannot publish? Overcoming challenges in publishing high-impact IS research. European Journal of Information Systems, 16(4), 317-326. doi: 10.1057/palgrave.ejis.3000695 Go to original source...
    97. Maceviciute, E., & Wilson, T. D. (2002). The development of the information management research area. Information Research, 7(3), no. 133. Retrieved from http://www.informationr.net/ir/7-3/paper133.html
    98. Mahoney, M. S. (1988). The history of computing in the history of technology. Annals of the History of Computing, 10(2), 113-125. doi: 10.1109/MAHC.1988.10011 Go to original source...
    99. Mahoney, M. S. (1990). The roots of software engineering. CWI Quarterly, 3(4), 325-334.
    100. Mareš, M. (2006). Slova, která se hodí: aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Praha: Academia.
    101. Meadows, A. J. (1990). Theory in information science. Journal of Information Science, 16(1), 59-63. doi: 10.1177/016555159001600110 Go to original source...
    102. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1965). Основы научной информации [Základy vědeckých informací]. Москва: Наука.
    103. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1966). Информатика - новое название теории научной информации [Informatika - nový název teorie vědeckých informací]. Научно-техническая информация, 12, 35-39.
    104. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1968). Основы информатики [Základy informatiky]. Moskva: Nauka.
    105. Michajlov, A. I., Černyj, A. I., & Giljarevskij, R. S. (1969). Международный форум по информатике: Cборник статей [Mezinárodní fórum informatiky: sbírka článků]. Москва: Всесоюзный институт научной и технической информации.
    106. Miksa, F. L. (1988). The Columbia School of Library Economy, 1887-1888. Libraries & Culture, 23(3), 249-280.
    107. Mingers, J. (2006). Realising systems thinking: knowledge and action in management science. Berlin: Springer.
    108. Mounier-Kuhn, P. (2012). Computer Science in French Universities: Early Entrants and Latecomers. Information & Culture, 47(4), 414-456. Go to original source...
    109. Mounier-Kuhn PÉ., & Pégny M. (2016). AFCAL and the Emergence of Computer Science in France: 1957-1967. In Beckmann A., Bienvenu L., Jonoska N. (Eds.), Pursuit of the Universal. Cham: Springer. doi: 10.1007/978-3-319-40189-8_18 Go to original source...
    110. Naumann, F. (2009). Dějiny informatiky: od abaku k internetu. Praha: Academia.
    111. Newell, A., Perlis, A.J., & Simon, H.A. (1967). What is computer science? Science, 157, 1373-1374. Go to original source...
    112. Otlet, P. (1934). Traité de documentation: Le livre sur le livre, théorie et pratique. Bruxelles: Mundaneum.
    113. Palmer, J. D., Sage, A. P., Sheridan, T. B., & Tien, J. M. (1992). The IEEE Systems, Man, and Cybernetics Society: past, present, and future. IEEE transactions on systems, man, and cybernetics, 22(1), 1-9. doi: 10.1109/21.141306 Go to original source...
    114. Pstružina K. (1999). Konstruktivní typ racionality. Atlas filosofie vědy. Retrieved from http://nb.vse.cz/kfil/win/atlas1/konstruk.htm
    115. Reed, M. (2005). Reflections on the 'realist turn' in organization and management studies. Journal of Management Studies, 42(8), 1621-1644. doi: 10.1111/j.1467-6486.2005.00559.x Go to original source...
    116. Rindzeviciute, E. (2010). Purification and hybridisation of Soviet cybernetics: The politics of scientific governance in an authoritarian regime. Archiv für Sozialgeschichte, 50, 289-309.
    117. Romportl, J. (2014). Od kultury zpětné vazby ke kybernetice. Teorie vědy, 36(2), 211-232.
    118. Santos, L.R, & Pinheiro, L.V.R. (2009). Estudo histórico da infra-estrutura de informação científica e da formação em ciência da informação na antiga União Soviética e Rússia 1917-2007. Informação & Sociedade: Estudos, 19(2), 25-36.
    119. Santos, L.R, & Pinheiro, L.V.R. (2010). The Theoretical Approach of A. I. Mikhailov about the Term Scientific Information. Revista Digital de Biblioteconomia e Ciência da Informação, Campinas, 7(2), 27-45. Go to original source...
    120. Saracevic, T. (1999). Information science. Journal of the American Society for Information Science, 50(12), 1051-1063. doi: 10.1002/(SICI)1097-4571(1999)50:12<1051::AID-ASI2>3.0.CO;2-Z Go to original source...
    121. Shkurba, V. V. (1995). Cybernetics and... (Conceptology of a cancelled science). Cybernetics and Systems Analysis, 31(2), 163-182. doi: 10.1007/BF02366916 Go to original source...
    122. Schrettinger, M. (1829). Versuch eines vollständigen Lehrbuchs der Bibliothek-Wissenschaft oder Anleitung zur vollkommenen Geschäftsführung eines Bibliothekars. München: Jos. Lindauer Buchhandlung.
    123. Slamecka, V. (1978). Preface. Information Processing & Management, 14(5), iii-iv. Go to original source...
    124. Smutný, Z. (2016). Social informatics as a concept: Widening the discourse. Journal of Information Science, 42(5), 681-710. doi: 10.1177/0165551515608731 Go to original source...
    125. Smutný, Z., & Řezníček, V. (2012). Příspěvek k současné filosofii a metodologii vědy se zaměřením na inter- a transdisciplinární výzkum. E-Logos - Electronic Journal for Philosophy. 19(3), 1-21. Go to original source...
    126. Stahlknecht, P., & Hasenkamp, U. (2002). Einführung in die Wirtschaftsinformatik. Berlin: Springer. doi: 10.1007/978-3-662-06894-6 Go to original source...
    127. Steinbuch, K.W. (1957). Informatik: Automatische Informationsverarbeitung. SEG-Nachrichten, (4).
    128. Straka, J. (1990). Sociální informatika: Terminologický a výkladový slovník. Praha: Karolinum.
    129. Strauss, G. (1991). Present at the beginning: Some personal notes on OB's early days and later. Working paper - Institute for Research on Labor and Employment. Retrieved from https://escholarship.org/uc/item/3474t8nc
    130. Šmejkal, L. (2015). Zrušíme obor kybernetika? Automa, (11), 8. Retrieved from http://automa.cz/cz/casopis-clanky/zrusime-obor-kybernetika-2015_11_54229_8263/
    131. Thompson, J. D. (1956). On building an administrative science. Administrative Science Quarterly, 1(1), 102-111. Go to original source...
    132. Tobolka, Z. V. (1949). Kniha: její vznik, vývoj a rozbor. Praha: Orbis.
    133. Umpleby, S. A. (2005). A history of the cybernetics movement in the United States. Journal of the Washington Academy of Sciences, 91(2), 54-66.
    134. Vagianos, L. (1972). Information Science: A House Built on Sand. Library Journal, 97(2), 153-157.
    135. Vidmer, R. F. (1981a). Soviet Studies of Organization and Management: A "Jungle" of Competing Views. Slavic Review, 40(3), 404-422. doi: 10.2307/2496194 Go to original source...
    136. Vidmer, R. F. (1981b). Preface: The Management Theory "Jungle" in the USSR (1). International Studies of Management & Organization, 11(3-4), 3-22. doi: 10.1080/00208825.1981.11656318 Go to original source...
    137. Vichney, N. (1966). Deux nouveaux instituts vont être créés en France. Le Monde, 16.12.1966. Retrieved from http://www.lemonde.fr/archives/article/1966/12/16/deux-nouveaux-instituts-vont-etre-crees-en-france_2683761_1819218.html
    138. Vlasák, R. (2009). Obor informační a informatický - několik poznámek z terminologické historie. Ikaros, 13(9). Retrieved from http://www.ikaros.cz/node/5687
    139. Vojtášek, F. (2003). Howard H. Aiken - tvůrce počítače Harvard Mark I. Ikaros, 7(3). Retrieved from http://ikaros.cz/node/11225
    140. Vysoký, P. (1998). Padesát let kybernetiky. Vesmír, 77(11), 626-632.
    141. Wellisch, H. (1972). From information science to informatics: A terminological investigation. Journal of Librarianship, 4(3), 157-187. doi: 10.1177/096100067200400302 Go to original source...
    142. Wiener, N. (1948). Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Cambridge: MIT Press.
    143. Zadeh, L.A. (1950). Thinking Machines: A New Field in Electrical Engineering. Columbia Engineering Quarterly, 3, 12-13 and 30-31.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), which permits use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content